Slovníček

A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, L, M, N, O, P, Q, R, S, T, U, V, W, X, Y, Z

A

Audit – slouží k ověření správnosti, úplnosti a průkaznosti účetní závěrky. Povinnost auditu mají akciové společnosti, které splnily alespoň jedno ze tří kriterií – celková aktiva jsou větší než 40mil. Kč, roční úhrn čistého obratu je více než 80mil. Kč a průměrný přepočtený stav zaměstnanců je více než 50. Ostatní společnosti a družstva pokud splnili dvě ze tří předchozích kriterií.

Auditor – osoba s vysokoškolským vzděláním magisterského programu, která složila auditorskou zkoušku. Auditor ověřuje správnost a úplnost účetní závěrky a použitých účetních postupů.

B

C

D

Daň – povinná, zákonem vynutitelná, nenávratná peněžitá částka, kterou odvádí daňový subjekt do veřejného rozpočtu

Daň silniční – je upravena v Zákoně o dani silniční (Zákon ČNR č. 16/1993 Sb., o dani silniční). Předmětem daně jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná a provozovaná v České republice, jsou-li používána k podnikání, nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti.

Daň z nemovitostí – je upravena v Zákoně o Dani z nemovitostí (Zákon ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí). Daň z nemovitostí tvoří daň z pozemku a daň ze staveb. Předmětem daně z pozemku jsou pozemky na území České republiky vedené v katastru nemovitostí. Předmětem daně ze staveb jsou stavby na území České republiky.

Daň z přidané hodnoty (DPH) – je upravena v Zákoně o dani z přidané hodnoty (Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Předmětem daně je dodání zboží nebo převod nemovitosti, nebo poskytnutí služby za úplatu.

Daň z příjmů – je upravena v Zákoně o daních z příjmů (Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů). Předmětem daně jsou příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu a ostatní příjmy. Poplatníkem daně jsou fyzické a právnické osoby.

Daňová evidence – slouží ke zjištění základu daně z příjmů fyzických osob. Poskytuje informace o příjmech a výdajích v členění potřebném pro zjištění základu daně a o majetku a závazcích.

Daňový doklad – plátce je povinen vystavit daňový doklad do 15 dnů od dne uskutečnění zdanitelného plnění nebo přijetí úplaty. Údaje o dani a základu daně se uvádějí v české měně.

Daňový doklad musí obsahovat:

a) označení osoby, která uskutečňuje plnění,
b) daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění,
c) označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,
d) daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,
e) evidenční číslo daňového dokladu,
f) rozsah a předmět plnění,
g) den vystavení daňového dokladu,
h) den uskutečnění plnění nebo den přijetí úplaty, pokud před uskutečněním plnění vznikla povinnost ke dni přijetí úplaty přiznat daň nebo přiznat uskutečnění plnění, pokud se liší ode dne vystavení daňového dokladu,
i) jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně,
j) základ daně,
k) sazbu daně,
l) výši daně; tato daň se uvádí v české měně.
Daňový doklad musí obsahovat rovněž tyto údaje:
a) odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, ustanovení předpisu Evropské unie nebo jiný údaj uvádějící, že plnění je od daně osvobozeno, je-li plnění osvobozeno od daně,
b) „vystaveno zákazníkem“, je-li osoba, pro kterou je plnění uskutečněno, zmocněna k vystavení daňového dokladu,
c) „daň odvede zákazník“, je-li osobou povinnou přiznat daň osoba, pro kterou je plnění uskutečněno.
Daňový doklad nemusí obsahovat tyto údaje:
a) daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, není-li jí přiděleno,
b) rozsah plnění a jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně, pokud vznikla povinnost přiznat daň nebo přiznat uskutečnění plnění ke dni přijetí úplaty,
c) sazbu daně a výši daně,
1. jedná-li se o plnění osvobozené od daně, nebo
2. je-li osobou povinnou přiznat daň osoba, pro kterou je plnění uskutečněno.
(4) Označením se pro účely daňových dokladů rozumí
a) obchodní firma nebo jméno a příjmení, popřípadě název,
b) dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu a
c) sídlo.

Daňový poradce – poskytuje poradenství v oblasti daní. Musí mít vysokoškolské vzdělání bakalářského programu a složeny odborné zkoušky předepsané komorou daňových poradců. Daňový poradce je zapsán v Komoře daňových poradců.

E

F

Finanční účetnictví – zachycuje vztahy podniku k vnějšímu okolí – k dodavatelům, odběratelům, finanční institucím, státním orgánům, vlastníkům, akcionářům. Je upraveno právními normami státu. Má úzký vztah k daňovému systému

Finanční úřad – je orgán státní správy, který vykonává správu daní.

G

H

I

Identifikovaná osoba – osoba, která není plátcem DPH a je osoba:

  • povinná k dani (právnická i fyzická) nebo právnická osoba nepovinná k dani, která pořídí zboží z jiného členské státu EU v hodnotě přesahující 326 000 Kč za rok – viz § 6g Zákona o DPH
  • povinná k dani, která přijme službu, dodání zboží s instalací nebo montáží, dodání zboží soustavami nebo sítěmi (energie) od osoby z jiného členského státu EU nebo ze třetí země (mimo EU) bez ohledu na částku – viz § 6h Zákona o DPH – např. služby Google, Facebook, software ze zahraničí apod.
  • povinná k dani, která poskytuje službu s místem plnění v jiném členském státě EU – viz § 6i Zákona o DPH

Identifikovaná osoba je povinna se registrovat na finančním úřadě jako identifikovaná osoba a přidělené DIČ používat při vystavování daňových dokladů. Identifikovaná osoba je povinna se registrovat do 15 dnů ode dne, ve kterém se stala identifikovanou osobou. Registrační formulář je stejný jako pro plátce DPH – Přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty, ale v záhlaví se vybere možnost Typ registrace – identifikovaná osoba.  Identifikovaná osoba podává přiznání k DPH pouze z důvodů výše uvedených. Pro tuzemské účely dále vystupuje jako neplátce DPH – neuplatňuje daň na výstupu a nemá nárok na odpočet na vstupu. V prvních dvou případech vzniká povinnost přiznat daň a zaplatit jí, ale identifikovaná osoba nemá (na rozdíl od plátce DPH) nárok na odpočet s přiznávaných plnění. Ve třetím případě se plnění vykáže na příslušném řádku přiznání k DPH a zároveň se uvede v souhrnném hlášení. Identifikovaná osoba na rozdíl od plátce DPH podává přiznání pouze za měsíce, ve kterých nastalo nějaké zdanitelné plnění.

Od 1.1.2015 přibyli tři nové důvody pro dobrovolnou registraci identifikované osoby:

  • osoba povinná k dani, která bude poskytovat vybrané služby v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa (Mini one stop shop) – viz § 6j Zákona o DPH
  • osoba povinná k dani, která bude pořizovat zboží z jiného členského státu EU v hodnotě přesahující 326 000 Kč za rok –  – viz § 6k Zákona o DPH
  • osoba povinná k dani, která bude přijímat službu, dodání zboží s instalací nebo montáží, dodání zboží soustavami nebo sítěmi (energie) od osoby z jiného členského státu EU nebo ze třetí země (mimo EU) bez ohledu na částku nebo která bude poskytovat službu s místem plnění v jiném členském státě EU – viz § 6h Zákona o DPH

Inventarizace – slouží k ověření faktického a účetního stavu majetku a závazků společnosti a jejich ocenění.

J

K

L

M

Manažerské účetnictví – slouží pro rozhodování managementu – pomáhá pro stanovení krátkodobých a dlouhodobých cílů a pro finanční řízení podniku. Tvoří základ pro stanovení cen.

Mini one stop shop (MOSS) – nebo také Zvláštní režim jednoho správního místa. Jde o režim, který byl zaveden v souvislosti se změnou místa plnění při poskytnutí telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby osobě nepovinné k dani od 1.1.2015. Při poskytnutí vyjmenovaných služeb osobě nepovinné k dani (spotřebiteli) je místo plnění v místě (ve státě) příjemce služby (viz § 10i Zákona o DPH). Poskytovatel služby má povinnost aplikovat sazbu DPH platnou ve státě příjemce služby, v daném státě se registrovat k DPH a podávat přiznání. Pro zjednodušení administrativy v rámci EU došlo ke zřízení MOSS. Což je systém, který umožňuje se zaregistrovat v kterémkoliv státě EU a plnit povinnosti v rámci jednoho sběrného přiznání a jedné platby. Stát registrace pak rozdělí platbu DPH mezi jedinotlivé státy, kterým náleží. V ČR spravuje MOSS finančí úřad pro Jihomoravský kraj – pro všechny daňové subjekty. Přiznání se podává výhradně elektronicky prostřednictví portálu www.daneelektronicky.cz (nelze podávat datovou schránkou), čtvrtletně do 20. dne (pozor je to dříve než běžné přiznání k DPH, které se podává do 25. dne) následujícího měsíce po konci přiznání. DPH se podává v eurech a v eurech se také platí daň. Plnění poskytnuté v režimu MOSS s místem plnění v jiném státě se v českém přiznání vykazují na ř. 26.

N

O

Optimalizace daňové povinnosti – soubor postupů jejíž cílem je legální (zákonné) snížení daňové povinnosti. Například prostřednictvím výběru vhodné formy podnikání, volby způsobu odepisování majetku, volby způsobu uplatňování výdajů apod.

Osoby bez zdanitelných příjmů – osoby, které nemají příjmy ze zaměstnání, z podnikání ani za ně neplatí zdravotní pojištění stát. Například žena v domácnosti, která nepečuje celodenně osobně a řádně o dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let, nepobírá žádný důchod z českého důchodového zabezpečení, ani není v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, to znamená, ani za ni není plátcem stát z jiného důvodu;student, který studuje na škole, která nebyla Ministerstvem školství označena jako soustavná příprava na budoucí povolání (některé jazykové školy, většina škol v cizině atd.), případně student starší 26 let;pojištěnec, který má jen takové příjmy, které nepodléhají dani z příjmů nebo jsou zdaňovány jen podle §§ 8, 9 nebo 10 zákona o daních z příjmů;nezaměstnaný, který není v evidenci úřadu práce;student, který po ukončení školy nenastoupí ihned po prázdninách do zaměstnání nebo nezačne podnikat.

Osoba nepovinná k dani – je pro účely DPH osoba, která není osobou povinnou k dani tj. neuskutečňuje ekonomické činnosti.

Osoba povinná k dani fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. Osobou povinnou k dani může být i právnická osoba, která nebyla založena za účelem podnikání pokud uskutečňuje ekonomickou činnosti. Ekonomickou činností se rozumí  soustavná činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně důlní činnosti a zemědělské výroby a soustavné činnosti vykonávané podle zvláštních právních předpisů, zejména nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelů, jakož i nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních znalců. Za ekonomickou činnost se také považuje využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů, pokud je tento majetek využíván soustavně. Samostatně uskutečňovanou ekonomickou činností není činnost zaměstnanců nebo jiných osob, kteří mají uzavřenou smlouvu se zaměstnavatelem, na základě níž vznikne mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pracovněprávní vztah, případně činnosti osob, které jsou zdaňovány jako příjmy ze závislé činnosti podle zvláštního právního předpisu nebo jako příjmy za autorské příspěvky, z nichž je uplatňována zvláštní sazba daně podle zvláštního právního předpisu. Viz § 5 Zákona o DPH

Osoba registrovaná k dani – osoba, které bylo přiděleno daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty v rámci obchodování mezi členskými státy – viz § 4 odst. 1 písm. g) Zákona o DPH

OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná je osoba, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost, nebo spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti pokud ukončila povinnou školní docházku a dosáhla aspoň 15 let věku. Druhy samostatné výdělečné činnosti:

  • podnikání v zemědělství, je-li fyzická osoba provozující zemědělskou výrobu evidována podle zvláštního zákona
  • provozování živnosti na základě oprávnění provozovat živnost podle Živnostenského zákona č. 455/1991 Sb.
  • činnost společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti vykonávaná pro tuto společnost
  • výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů kromě příjmů zdaněných srážkovou daní tj. příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky do částky 7.000 Kč měsíčně
  • výkon výdělečné činnosti podle zvláštních předpisů
  • výkon činnosti mandatáře podle Obchodního zákoníkuč. 513/1991 Sb.
  • výkon ostatních činností majících charakter podnikání – vykonávané vlastním jménem, na vlastní zodpovědnost za účelem dosažení zisku

Za samostatnou činnost se považují všechny příjmy podle § 7 Zákona o dani z příjmů č. 586/1992 Sb.

Osvobození od daně bez nároku na odpočet daně – poskytuje-li plátce DPH plnění osvobozená od daně nemá nárok na odpočet DPH ze vstupů vztahujících se k těmto osovobozeným plněním. Poskytuje-li plátce jak plnění s nárokem na odpočet daně, tak plnění bez nároku na odpočet uplatňuje DPH na vstupu v krácené výši. Při stanovení krátícího koeficientu se postupuje podle § 76 Zákona o DPH. Mezi plnění osvbozená bez nároku na odpočet patří základní poštovní služby a dodání poštovních známek (může uplatnit pouze Česká pošta) (§52), rozhlasové a televizní vysílání (§ 53), finanční činnosti (§ 54), penzijní činnosti (§ 54a), pojišťovací činnosti (§ 55), převod a nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, nájem dalších zařízení (§ 56), výchova a vzdělávání (§ 57), zdravotní služby a dodání zdravotního zboží (§ 58), sociální pomoc (§ 59),  provozování loterií a jiných podobných her (§ 60), ostatní plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (§ 61), dodání zboží, které bylo použito pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, a zboží, u něhož nemá plátce nárok na odpočet daně (§ 62). Plnění osvobozená bez nároku na odpočet vstupují do výpočtu obratu pro účely registrace k DPH, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně. Uskutečněná plnění se uvádějí na řádku 50 daňového přiznání k dani z přidané hodnoty.

Osvobození od daně s nárokem na odpočet daně – při poskytování plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet má plátce daně nárok na odpočet DPH u plnění na vstupu. Nedochází ke krácení nároku na odpočet. Mezi tato plnění patří dodání zboží do jiného členského státu (§ 64) – ř. 20 přiznání k  DPH, souhrnné hlášení kód 0 a 1, pořízení zboží z jiného členského státu (§ 65), vývoz zboží (§ 66) – ř. 22, poskytnutí služby do třetí země (§ 67) – ř. 26, osvobození ve zvláštních případech (§ 68) – ř. 26, přeprava a služby přímo vázané na dovoz a vývoz zboží (§ 69) – ř. 26, přeprava osob (§ 70) – ř. 26, dovoz zboží (§ 71), dovoz zboží v osobních zavazadlech cestujícího nebo člena posádky letadla a dovoz pohonných hmot cestujícím (§ 71a až 71f). Plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet vstupují do obratu pro účely registrace k DPH.

P

Plátce daně – je osoba (daňový subjekt), který pod vlastní majetkovou odpovědností odvádí správci daně daň vybranou od poplatníků. Např. u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je plátcem daně zaměstnavatel, protože odvádí daň za své zaměstnance.

Plátce daně z přidané hodnoty – DPH – osoba povinná k dani, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 1 000 000 Kč, s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Viz § 6 Zákona o DPH

Pohledávka – právo fyzické nebo právnické osoby (věřitele) požadovat po druhé osobě (dlužníkovi) plnění.

Poplatník daně – je osoba (daňový subjekt), který jehož majetek nebo příjmy jsou předmětem daně. Např. u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je poplatníkem daně zaměstnanec, protože je mzda je předmětem daně.

Q

R

S

Sazba daně – hodnotový údaj prostřednictvím kterého se počítá daň ze základu daně. Má podobu pevné nebo procentní sazby.

Silniční daň – viz Daň silniční

T

Třístranný obchod – třístranný obchod je zvláštní postup při dodání zboží uvnitř území Evropské unie podle § 17 Zákona o DPH. Třístranným obchodem je obchod, který uzavřou tři osoby registrované k dani ve třech různých členských státech a předmětem obchodu je dodání téhož zboží mezi těmito třemi osobami s tím, že zboží je přímo odesláno nebo přepraveno z členského státu prodávajícího do členského státu kupujícího. Zboží je dodáno od prodávajícího v jednom členském státě přímo kupujícímu v jiném členském státě. Zatímco obchod uzavírá (doklad jde) prodávající s prostřední osobou, která následně uzavírá obchod s kupujícím. Prostřední osoba v třístranném obchodu v tuzemsku vykazuje pořízení zboží na ř. 30 a dodání zboží na ř. 31 a v souhrnném hlášení pod kódem 2.

U

Účetní doklad – účetní doklady slouží jako podklad pro účetní zápisy. Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat:

a) označení účetního dokladu,
b) obsah účetního případu a jeho účastníky,
c) peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství,
d) okamžik vyhotovení účetního dokladu,
e) okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem podle písmene d),
f) podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování.

Účetní závěrka – soubor účetních výkazů, které podávají věrný a poctivý obraz o skutečnostech, které za účetní období nastaly. Účetní závěrku tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha k účetní závěrce.

Účetní uzávěrka – soubor procesů, jejichž cílem je sestavení účetní závěrky

Účetnictví – účetnictví je písemný záznam o hospodaření podniku vyjádřených v peněžních jednotkách. Účetnictví je informační systém, který poskytuje informace o stavu a pohybu majetku, závazcích a o nákladech, výnosech a hospodářském výsledku.

V

Vydaná faktura/Vystavená faktura – vystavuje odběratel dodavateli za dodané zboží nebo poskytnuté služby. U plátce daně z přidané hodnoty musí splňovat náležitosti daňového dokladu

Výroční zpráva – výroční zprávu povinně zhotovují účetní jednotky, které mají povinnost ověření účetní závěrky auditorem. Cílem výroční zprávy je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji, činnosti a stávajícím hospodářském postavení účetní jednotky. Povinné náležitosti výroční zprávy definuje Zákon č. 563/1991 Sb., zákon o účetnictví.

W

X

Y

Z

Základ daně – hodnota ze které se počítá daň

Zasílání zboží – zasíláním zboží se rozumí dodání zboží osobou registrovanou k dani mezi členskými státy EU osobě, pro kterou pořízení zboží není předmětem daně tj. osobně nepovinné k dani (občan, spotřebitel) nebo osobě povinné k dani, ale neregistrované v jiném členském státě (neplátce DPH ani nejde o osobu identifikovanou k dani) do limitu pro pořízení zboží (viz § 8 Zákona o DPH). Podmínkou je, že zboží bylo přepraveno do jiného členského státu prodávajícím nebo třetí osobou (přepravcem). Místo plnění do limitu zasílání zboží v daném státě je v místě kde přeprava začíná. Pokud dojde k překročení limitu pro zasílání zboží v daném členském státě, je místo plnění v místě ukončení přepravy. Tj. pokud zboží zasílá český plátce do několika zemí EU, musí sledovat limit zasílání zboží v každé zemi zvlášť. Do limitu na zboží uplatní českou DPH a zboží vykáže na ř. 1, 2 v přiznání DPH. Po překročení limitu se musí tuzemský plátce registrovat k DPH v daném členském státě a aplikovat sazbu DPH příslušného státu a plnit si daňové povinnosti podle tamních daňových zákonů. V českém přiznání k DPH v tomto případě zboží vykazuje na ř. 26 a v tuzemsku není zboží předmětem daně – neaplikuje se česká DPH. Limity pro zasílání zboží jsou  35 000 EUR – Rakousko, Belgie, Kypr, Estonsko, Finsko, Řecko, Maďarsko, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Malta, Portugalsko, Slovinsko, Slovensko, Španělsko, 100 000 EUR – Francie, Německo, Lucembursko, Nizozemí, 70 000 BGN – Bulharsko, 270 000 HRK – Chorvatsko, 280 000 DKK – Dánsko, 125 000 LTL – Litva, 160 000 PLN – Polsko, 118 000 RON – Rumunsko, 320 000 SEK – Švédsko, 70 000 GBP – Velká Británie, 1 140 000 CZK – Česká republika. V režimu zasílání zboží nejčastěji fungují e-shopy nebo zásilkové obchody.

Zdaňovací období – časový interval za který se stanovuje základ daně.

Zjednodušený daňový doklad – daňový doklad lze vystavit jako zjednodušený daňový doklad, pokud celková částka za plnění na daňovém dokladu není vyšší než 10 000 Kč.

Daňový doklad nelze vystavit jako zjednodušený daňový doklad v případě
a) dodání zboží do jiného členského státu, na které se vztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně,
b) zasílání zboží do tuzemska s místem plnění v tuzemsku,
c) uskutečnění plnění, u něhož je povinna přiznat daň osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje, nebo
d) prodeje zboží, které je předmětem spotřební daně z tabákových výrobků, za jiné než pevné ceny pro konečného spotřebitele.

Zjednodušený daňový doklad nemusí obsahovat
a) označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,
b) daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,
c) jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně,
d) základ daně,
e) výši daně.
Neobsahuje-li zjednodušený daňový doklad výši daně, musí obsahovat částku, kterou osoba, která plnění uskutečňuje, získala nebo má získat za uskutečňované plnění celkem.

Zvláštní režim jednoho správního místa – viz Mini one stop shop (MOSS)

kocka