Kolik platit zálohy OSVČ

Článek je aktualizován pro rok 2016

Patříte k podnikatelům, kteří každý měsíc platí na zálohách zákonné minimum a pak jste v březnu po podání daňového přiznání a přehledů na sociální správu a zdravotní pojišťovnu nepříjemně překvapení z velkého nedoplatku? Začali jste podnikat letos a platíte minimální zálohy a nevíte jestli budou stačit? Nechcete zbytečně posílat příliš velké zálohy, aby Vám v nich neleželi peníze? Dali byste přednost možnosti si platit měsíčně potřebnou částku a pak nedoplácet nic, ale nevíte jak přijít na správnou částku? Pak je tento článek určen pro Vás.

Proč platit víc než zákonné minimum?

V praxi se setkávám s názorem OSVČ, že je nejlepší platit zálohy co nejmenší a pokud to zákon umožňuje, tak neplatit žádné (např. u OSVČ, které jsou zároveň zaměstnány a v zaměstnání mají odvedeno pojistné alespoň z minimální mzdy – od 1.1.2016 je minimální mzda 9.900 Kč hrubého). Tento postoj je však poněkud krátkozraký. Před povinností zaplatit zákonné sociální a zdravotní pojištění nelze utéct. Pouze vše odsuneme na pozdější období a budeme muset doplácet velkou částku naráz.

Minimální zálohy u podnikatele, který již podával Přehled OSVČ za rok 2015 vychází z tohoto přehledu. To znamená, že minimální záloha je ta, která vyšla v přehledu. Pokud je nižší než minimální zálohy pro daný rok, platí se minimální zálohy. Minimální zálohy platí také pro nové OSVČ, pokud nejsou zbaveny povinnosti platit zálohy. Jenže všichni víme, že v podnikání se vše mění a co platilo loni neplatí letos. A zvlášť u začínajících podnikatelů může být první rok slabší než ty následující. Proto je dobré pracovat s tím, co je nyní a ne s tím co bylo.

Zálohy na sociální pojištění

Pojistné na důchodové pojištění činí 29,2% z vyměřovacího základu. Vyměřovací základ činí 50% neupraveného základu daně. Takže pro zjištění měsíční výše vyměřovacího základu použijeme tento vzorec:

Příjmy – Výdaje = Neupravený základ daně *0,5 = Vyměřovací základ

Vyměřovací základ vynásobíme hodnotou 0,292 a získáme výši pojištění.

Vyměřovací základ * 0,292 = pojistné na sociální pojištění

Pracujeme-li s měsíčními příjmy a výdaji, pak je výsledné pojištění na měsíční bázi. Vyjde-li nám vyšší číslo než jsou předepsané minimální zálohy, je lepší zaplatit více. Pokud vyjde méně, platíme minimální zálohy. Sociální správa umožňuje platit na sociálním pojištění dobrovolně vyšší částky na zálohách bez nutnosti to ČSSZ oznamovat. Prostě jen pošlete víc než musíte a zálohy se pak zúčtují při podání Přehledu OSVČ za rok 2016.

Minimální roční vyměřovací základ osoby osoby pracující na hlavní činnost činí pro rok 2016 81.024  což odpovídá měsíčně 6.752 Kč tzn. základ daně je 13.504 Kč, což při výdajovém paušálu 60% odpovídá přibližně příjmu 33.760 Kč měsíčně. Minimálnímu vyměřovacímu základu odpovídá minimální záloha na sociální pojištění 1.972 Kč. Minimální roční vyměřovací základ u vedlejší činnosti (vedlejší činnost vykonávají např. zaměstnanci, kteří mají placené sociální v zaměstnání, dále studenti do 26 let, ženy na mateřské a rodičovské dovolené atd.) je 32.412 Kč, což odpovídá přibližně příjmům 13.505 Kč měsíčně (při výdajovém paušálu 60%). Minimální měsíční záloha u vedlejší činnosti je 789 Kč. Pokud tedy máme příjmy vyšší je to signál, že pravděpodobně bude třeba platit vyšší zálohy.

Zálohy na zdravotní pojištění

Pojistné na zdravotní pojištění činí 13,5% z vyměřovacího základu. Ten zjistíme stejně jako vyměřovací základ na sociální pojištění.

Minimální záloha pro rok 2015 činí 1.823 Kč a vychází z průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství tj. 27.006 Kč, z toho vypočtený minimální vyměřovací základ činí 13.503 Kč. Tzn. při přepočtu na příjem při paušálu 60% odpovídá zhruba měsíčnímu příjmu 67.515 Kč. Tato skutečnost spolu s nižší sazbu má v praxi za následek, že nedoplatky na zdravotním pojištění bývají menší než na sociálním pojištění. Vznikají spíše u osob, které nemají povinnost zálohy platit (např. zaměstnanci) než u OSVČ, které platí minimální zálohy. Pokud však vyjde, že výše minimální zálohy nestačí doporučuji si posílat více. Zákonná úprava sice placení vyšších záloh bez souhlasu zdravotní pojišťovny výslovně nepovoluje, ale v praxi to většina zdravotních pojišťoven trpí bez jakýchkoliv represí.

V případě sociálního i zdravotního pojištění platí, že zálohy se zúčtovávají na ročním Přehledu OSVČ a pokud je výše uhrazených záloh vyšší než konečné pojistné, tak vznikne přeplatek. Přeplatek je možné použít na úhradu záloh dalšího roku nebo požádat o jeho vrácení přímo na Přehledu.

Je třeba si uvědomit, že na výši sociálního ani zdravotního pojištění nemají žádný vliv odčitatelné položky od základu daně (např. úroky z hypotéky, penzijní či životní pojištění, dary atd.) ani slevy na dani (např. sleva na poplatníka, na manžela/ku bez příjmů, děti, studium atd.). Pojištění OSVČ vychází pouze z rozdílu příjmů a výdajů z podnikání (tj. příjmy dle § 7 Zákona o dani z příjmů). Pojistné OSVČ se také nijak nesnižuje o zálohy zaplacené v zaměstnání.

Zálohy na daň z příjmů

Zákonné zálohy upravuje §38a Zákona o dani z příjmů. Zálohu neplatí poplatníci s poslední známou daňovou povinností (tj. daň za rok 2015) nižší než 30.000 Kč. Pokud vznikne povinnost platit zálohy postupuje při jejím stanovení poplatník dle výše uvedeného paragrafu.

Dobrovolné placení zálohy na daň z příjmů není prakticky možné. Správci daně se s tím většinou neumí vypořádat a jejich reakce se liší úřad od úřadu. Někde dobrovolné zálohy tiše tolerují jako přeplatky, někde však vyzývají daňový subjekt k různým řešením. Žádosti o dobrovolné placení zálohy správci daně spíše nevyhoví. Proto doporučuji částku ve výši zálohy na daň z příjmu měsíčně ukládat samostatně. Doporučuji peníze deponovat tak, aby byla omezena jejich likvidita – snadná dostupnost. Pokud jsou ponechány v hotovosti nebo na běžném účtě může být obtížné peníze na daň z příjmů odlišit od provozních peněz. Navíc pro některé podnikatele je lákadlem peníze utratit, když jsou příliš dostupné. Mě osobně se osvědčilo měsíční posílání zálohy na daň z příjmů na některý z bezpoplatkových spořících účtů. Tím je zajištěna dostupnost peněz, když je třeba platit daně, ale zároveň jsou odděleny od běžných provozních peněz.

Pro účely výpočtu zálohy doporučuji spíše neuvažovat nezdanitelné částky a slevy na dani (kromě slevy na poplatníka, kterou mohou uplatnit všechny fyzické osoby kromě starobních důchodců). V průběhu zdaňovacího období totiž nemusí být úplně jisté, zda poplatník splní všechny podmínky pro uplatnění. A také pokud si poplatník měsíčně naspoří víc než je třeba, má rezervu, kterou pak může využít, což je příjemnější než doplácet.

Spočítáme tedy základ daně (příjmy mínus výdaje). Vynásobíme daňovou sazbou 15% a vyjde nám daň před slevami. Od této daně můžeme odečíst měsíční slevu na poplatníka 2.070 Kč a vyjde nám kolik bychom si měli ukládat na zálohách na daň z příjmů.

Pokud máme i jiné příjmy např. z kapitálového majetku (§ 8 Zákona o dani z příjmů), z pronájmu (§9) nebo ostatní příjmy (§10) započítáme do příjmů také tyto příjmy. Pozor výdajový paušál je možné použít pouze u příjmů z podnikání nebo u příjmů z pronájmu (30%). Příjmy ze zaměstnání není třeba uvažovat, protože nám zálohy na daň strhává zaměstnavatel. Pokud však v zaměstnání uplatňujeme slevu na poplatníka (podepsali jsme prohlášení poplatníka), nemůžeme jí už uplatnit podruhé. V daňovém přiznání se všechny dílčí základy daně sčítají a až pak se uplatňují nezdanitelné částky a slevy na dani.

A na závěr něco pro milovníky jednoduchých řešení

Zdá se Vám to vše příliš složité? Nemáte na takové počítání čas? Tak si stáhněte přiloženou excelovou tabulku. Tabulka je koncipována tak, že na začátku vyplníte Vaše měsíční příjmy. Pokud používáte skutečné výdaje vyberete z nabídky výdajový paušál 0% a vyplníte položku skutečné výdaje. Pokud chcete počítat s paušálními výdaji ponecháte řádek skutečné výdaje prázdný a v horním poli vyberete příslušný paušál:

  • 80% u příjmů z živností řemeslných, příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství maximálně však do částky 1.600.000 Kč za rok
  • 60% u příjmů z ostatních živností kromě řemeslných maximálně však do částky 1.200.000 Kč za rok
  • 40% u příjmů z jiného podnikání (např. výkon nezávislého povolání – sportovci, umělci, příjmy z autorských práv, příjmy znalce, tlumočníka, rozhodce, lékaři, lékárníci, auditoři, daňový poradci atd.) maximálně však do částky 800.000 Kč za rok (hranice platí za celý rok, ale pro účely měsíčních záloh můžete počítat s maximální částkou výdajů 66.666 Kč)

Tabulka Vám vypočítá základ daně a daň před použitím slev a nezdanitelných částek. Dále odečte základní slevu na poplatníka (mohou uplatnit všechny fyzické osoby kromě starobních důchodců) a vypočte daň po slevě. Tuto částku byste si měli měsíčně ukládat, abyste měli dost peněz na zaplacení daně na konci března (resp. konci června pokud využíváte odklad daně).

V dalším bodě vypočte předpokládanou výši sociálního pojištění. Když vyplníte v modře označeném řádku zaplacenou výši zálohy, vyjde Vám kolik ještě máte doplatit. Přičemž platí pravidlo, že záloha se platí do 20. dne následujícího měsíce tj. záloha za leden se platí do 20.2. atd. Tabulka počítá pouze zákonem povinné sociální pojištění. Nepočítá s dobrovolným nemocenským pojištěním, jehož placení není mezi OSVČ všeobecně příliš rozšířené.

Nakonec se dopočte pojistné na zdravotní pojištění. Opět zadání skutečné zaplacené zálohy do modrého pole vyjde doplatek. Záloha se platí do 8. dne následujího měsíce tj. záloha za leden se platí do 8.2.

1416343298_xls

 

Zálohy na odvody

 

Zálohy na odvody

 

Účetní blog píší

účetní specialistka pro živnostníky a malé firmy

účetní specialista

skype

Nejste z Prahy nebo nechcete nikam jezdit a potřebujete se poradit? Objednejte si konzultaci po Skype.

500 Kč / 15 minut

ceny jsou bez DPH

Chci konzultaci po Skype
Učetní středy

Přijďte na neformální pokec s účetní každou první středu v měsíci.

Termíny: 2.8.2017

Od 11 do 17 hodin na adrese Čínská 883/14, Praha 6 - Dejvice

400 Kč / 15 min

ceny jsou bez DPH

Chci osobní konzultaci

Využíváme účetní program POHODA

Jsme specialisté a prodejci pro účetní a ekonomický software POHODA, který vyvinula společnost STORMWARE.

vyuzivame

kocka