10 nejčastějších otázek k dani z příjmů fyzických osob

Ve svém praxi se setkávám s dotazy k přiznání fyzických osob, které se opakují pravidelně. Pojďme si na ně odpovědět.

1. Kdy musím podávat přiznání?

Daňové přiznání nemusíte podávat v těchto případech:

  • máte příjmy pouze ze zaměstnání a celý rok jste měl příjmy jen od jednoho zaměstnavatele
  • během roku jste v jednom zaměstnání pracovní poměr skončil a nastoupil v jiném zaměstnání
  • kromě pracovního poměru máte příjmy pouze na dohodu o provedení práce do 10 tisíc Kč měsíčně, kde je vám srážena daň a nechcete vracet daň sraženou z DPP. Pokud ale chcete vrátit sraženou daň z dohody o provedení práce, je potřeba podat daňové přiznání, kde uvedete příjmy z pracovního poměru a dohody o provedení práce na základě potvrzení od zaměstnavatele.
  • máte pouze osvobozené příjmy – důchody, peněžitou pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek, podporu v nezaměstnanosti apod.
  • máte roční příjmy nižší než 15 000 Kč a zároveň nemáte ztrátu
  • kromě příjmů za zaměstnání máte další příjmy (z podnikání, z nájmu, z kapitálového majetku, ostatní příjmy) nižší než 6 000 Kč za rok

Přiznání musíte podat:

  • máte současně více pracovních poměrů nebo pracovní poměr a dohodu o pracovní činnosti
  • vždy když vykazujete daňovou ztrátu bez ohledu na výši příjmů
  • kromě příjmů ze zaměstnání máte další příjmy vyšší než 6 000 Kč (z podnikání, z nájmu, z kapitálového majetku, ostatní příjmy)
  • máte roční příjmy podléhající zdanění vyšší než 15 000 Kč
  • předčasně jste ukončil životní pojištění nebo penzijní připojištění

§ 38g odst. 1 a 2 Zákona o daních z příjmů:
„(1) Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.
(2) Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4). Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6 000 Kč. Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění. Daňové přiznání za zdaňovací období je ale povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3, který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g), nebo daňové zvýhodnění a nebo nezdanitelnou část základu daně. Daňové přiznání je také povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch, a dále poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1.“

2. Musím podávat přiznání, když jsem byl zaměstnán v zahraničí?

Pokud jste měl pouze příjmy ze zaměstnání v zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění, nemáte povinnost podávat přiznání. Jde o příjmy ze zaměstnání ve státě, se kterým má Česká republika podepsanou smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Přehled platných smluv o zamezení dvojího zdanění najdeme na stránkách Ministerstva financí. V ostatních případech máte povinnost přiznání podat. Český daňový rezident uvádí v přiznání všechny své celosvětové příjmy.

§ 38g odst. 1 a 2 Zákona o daních z příjmů:
„…Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění….“
a § 38f odst. 4: „(4) Příjmy ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, plynoucí poplatníkům, uvedeným v § 2 odst. 2 od zaměstnavatele, který je daňovým rezidentem státu, kde je taková činnost vykonávána, nebo od zaměstnavatele, který je poplatníkem uvedeným v § 2 nebo v § 17, a příjmy ze závislé činnosti pro takového zaměstnavatele jdou k tíži stálé provozovny umístěné ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, se v České republice vyjímají ze zdanění za předpokladu, že uvedené příjmy byly ve státě zdroje zdaněny. Z ostatního příjmu poplatníka se vypočte daň sazbou daně zjištěnou ze základu daně nesníženého o tyto vyjmuté příjmy ze zdrojů v zahraničí. V případě, že je to pro poplatníka výhodnější, použije se i u těchto příjmů ustanovení odstavce 1.“

3. Prodal jsem nemovitost musím příjmy zdanit?

Příjmy z prodeje nemovitosti jsou osvobozeny od daně při splnění některé z těchto podmínek:

  • prodávající měl v prodávané nemovitosti bydliště nejméně 2 roky bezprostředně před prodejem a zároveň neměl majetek zahrnutý v obchodním majetku a od vyřazení z obchodního majetku uplynulo více než 2 roky nebo
  • použije získané prostředky na uspokojení bytové potřeby a zároveň neměl majetek zahrnutý v obchodním majetku a od vyřazení z obchodního majetku uplynulo více než 2 roky nebo
  • doba mezi nabytí a prodejem nemovitosti přesáhla 5 let a zároveň neměl majetek zahrnutý v obchodním majetku a od vyřazení z obchodního majetku uplynulo více než 5 let. Pokud nemovitost prodává dědic, který jí zdědil po manželovi nebo příbuzném v přímé řadě (děti, vnoučata, rodiče, prarodiče) počítá se i doba, po kterou vlastnil nemovitost zemřelý příbuzný.

Pokud není splněna podmínka pro osvobození zdaňuje se prodej nemovitosti jako ostatní příjem podle § 10. Pokud je prodávaná nemovitost součástí obchodního majetku, zdaňuje se jako příjem z podnikání podle § 7. Ke snížení příjmů dle § 10 lze uplatnit pouze skutečné výdaje v prokázané výši (nelze uplatnit paušální výdaje) např. nákupní cenu nemovitosti, náklady spojené s prodejem – odměna realitní kanceláři, odměna za znalecký posudek, právní a daňové poradenství v souvislosti s prodejem nemovitosti apod.

§ 4 odst. 1 písm. a) a b) Zákona o daních z příjmů:
„(1) Od daně se osvobozuje
a) příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem; příjem z prodeje rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let a použije-li získané prostředky na uspokojení bytové potřeby; pro osvobození příjmu plynoucího manželům z jejich společného jmění postačí, aby podmínky pro jeho osvobození splnil jen jeden z manželů, pokud majetek, kterého se osvobození týká, není nebo nebyl zařazen do obchodního majetku jednoho z manželů; osvobození se nevztahuje na příjem z
1. prodeje těchto nemovitých věcí, pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 2 let od jejich vyřazení z obchodního majetku,
2. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného v době do 2 let od nabytí vlastnického práva k těmto nemovitým věcem,
3. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí, uskutečněného v době do 2 let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech od tohoto nabytí nebo po 2 letech od tohoto vyřazení z obchodního majetku,

b) příjem z prodeje nemovitých věcí neosvobozený podle písmene a), přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem dobu 5 let; doba 5 let se zkracuje o dobu, po kterou byly tyto nemovité věci prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele v případě, že jde o prodej nemovitých věcí nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem, nebo o dobu, po kterou prodávající vlastnil pozemek, jenž byl předmětem výměny v rámci pozemkových úprav, v případě prodeje pozemku nabytého výměnou od pozemkového úřadu, tato doba se započítává i do doby, která běží od vyřazení vyměněného pozemku z obchodního majetku; osvobození se nevztahuje na příjem z
1. prodeje těchto nemovitých věcí, které jsou nebo v období 5 let před prodejem byly zahrnuty do obchodního majetku,
2. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného do 5 let od nabytí vlastnického práva k těmto nemovitým věcem, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 5 letech od tohoto nabytí,
3. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného do 5 let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 5 letech od takového vyřazení,
4. prodeje práva stavby, není-li zřízena stavba vyhovující právu stavby,“

4. Prodal jsem auto. Musím zdanit příjem?

Od daně je osvobozen prodej auta pokud doba mezi nabytím a prodejem přesahuje 1 rok a zároveň nebylo zařazeno v obchodním majetku a od jeho vyřazení uplynulo více než 5 let.
Auto, které nebylo v obchodním majetku, ale není ve vlastnictví prodávajícího více než rok se zdaňuje jako ostatní příjem podle § 10. Pokud je příjem z prodeje (nikoliv zisk) nižší než 30 tisíc Kč je příjem osvobozen od daně a není nutné podávat přiznání. Základem daně je příjem snížený o skutečné prokázané výdaje např. o nákupní cenu auta. Pokud je prodejní cena nižší než nákupní tj. základem daně je ztráta považuje se za základ daně nula.
Auto, které je v okamžiku prodeje součástí obchodního majetku podnikatele se zdaňuje jako příjem z podnikání podle § 7. Pokud podnikatel uplatňuje paušální výdaje, uplatní u prodeje obchodního majetku paušál 30%, maximálně 600 000 Kč (§ 7 odst. 7 písm. c).
Příjem z prodeje auta vyřazeného z obchodního majetku v kratší době než 5 let před prodejem se zdaňuje jako ostatní příjem podle § 10. Uplatnit lze pouze skutečné výdaje např. nákupní cenu auta a to až do výše příjmů z prodeje.

§ 4 odst. 1 písm. C bod 2. a 3. Zákona o daních z příjmů:
„(1) Od daně se osvobozuje
c) příjem z prodeje hmotné movité věci s výjimkou příjmu z prodeje
2. motorového vozidla, letadla nebo lodě, nepřesahuje-li doba mezi jejich nabytím a prodejem dobu 1 roku,
3. movité věci, která je nebo v období 5 let před prodejem byla zahrnuta do obchodního majetku,“

5. Ukončil jsem předčasně životní pojištění nebo penzijní připojištění. Musím něco zdanit?

Pokud jste si uplatňoval v minulých letech platby životního pojištění nebo penzijního připojištění jako nezdanitelnou částku daně – snižoval jste si daňový základ o placené životní pojištění resp. penzijní připojištění, máte povinnost dodanit zpětně uplatněné odpočty. A to za všechny roky, kdy bylo pojištění uplatněno až 10 let zpětně. Uplatněné odpočty na životní pojištění nebo penzijní připojištění se zdaňují jako ostatní příjem podle § 10 a nelze k nim uplatnit žádné výdaje. Jako ostatní příjem dle § 10 se také zdaní vyplacené odbytné nebo odkupné vyplacené při ukončení smlouvy. Uplatněné odpočty a odstupné se zdaňují v přiznání za rok, ve kterém došlo k předčasnému ukončení.

§ 15 odst. 5 a 6 Zákona o daních z příjmů:
„Pokud poplatníkovi jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření zaniklo bez nároku na penzi, jednorázové vyrovnání nebo jednorázové plnění z penzijního pojištění a současně bylo poplatníkovi vyplaceno odbytné nebo jiné plnění související se zánikem penzijního pojištění, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k tomuto zániku došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých deseti letech z důvodu zaplacených příspěvků na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření základ daně snížen.“
„Dojde-li před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, nárok na nezdanitelnou část základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých 10 letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen; toto se neuplatní v případě plnění, kdy došlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění nebo v případě smrti a s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bude přímo převedeno na jinou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně.“

6. Je pravda, že si podnikatelé na paušál nemůžou uplatnit slevu na manželku, na dítě a školkovné

Školkovné neboli slevu za umístění dítěte si mohou uplatnit i poplatníci uplatňující paušální výdaje bez omezení.
Slevu na manželku a daňové zvýhodnění na dítě si nemůže uplatnit poplatník, u kterého je základ daně s paušálními výdaji (příjmy z podnikání nebo z nájmu) vyšší než základy daně z ostatních činností.
Příklad: poplatník má základ daně ze zaměstnání 500 tisíc Kč, základ daně z podnikání, kde uplatnil paušální výdaje 200 tisíc Kč a základ daně z nájmu, kde uplatnil paušální výdaje 100 tisíc Kč. Může uplatnit slevu na manželku a daňové zvýhodnění na dítě?
Ano může, protože základ daně ze zaměstnání (500 tisíc Kč) je vyšší než základy daně z podnikání a nájmu (celkem 300 tisíc Kč).

§ 35ca Zákona o daních z příjmů:
„Uplatní-li poplatník u dílčího základu daně podle § 7 výdaje podle § 7 odst. 7 nebo u dílčího základu daně podle § 9 výdaje podle § 9 odst. 4 a součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50 % celkového základu daně, nemůže
a) snížit daň podle § 35ba odst. 1 písm. b),
b) uplatnit daňové zvýhodnění.“

7. Loni jsem měl paušální výdaje a teď chci skutečné, musím to nějak hlásit na finanční úřad?

Změnu z paušálních výdajů na skutečné nebo obráceně nemá poplatník povinnost oznamovat finančnímu úřadu.
Při přechodu z paušálních výdajů na skutečné výdaje musí poplatník podat dodatečné daňové přiznání za předchozí rok a zvýšit základ daně o pohledávky, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem a zaplacené zálohy. Úhrada závazků z období předchozího období (kdy byl použit paušál) bude v dalším období v daňové evidenci nedaňový výdaj. Závazky se nedodaňují v dodatečném přiznání. Pouze se vyloučí jako nedaňové výdaje v roce, ve kterém jsme přešli na daňovou evidenci.
Při přechodu z daňové evidence na paušální výdaje musí poplatník zvýšit základ daně o pohledávky, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, zásoby na skladě a zákonné rezervy.
Zároveň můžete snížit základ daně o závazky, které by při úhradě byly daňovým výdajem.
Pokud budou dodaněné pohledávky uhrazeny v dalším roce, nebudou se již v daném roce počítat jako zdanitelné příjmy.
Základ daně neupravujeme o přijaté ani o zaplacené zálohy.

§23 odst. 8 Zákona o daních z příjmů:
„(8) Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji, z něhož se vychází pro zjištění základu daně za zdaňovací období (část zdaňovacího období) předcházející dni ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, ukončení nájmu nebo zahájení likvidace, se upraví
b) u poplatníků uvedených v § 2
2. pokud vedou daňovou evidenci, o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem [s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y)] a hodnotu dluhů, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, s výjimkou přijatých a zaplacených záloh, o cenu nespotřebovaných zásob a o zůstatky vytvořených rezerv;22a) přitom úplata z finančního leasingu se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo do ukončení nájmu. Do základu daně se zahrne při dalším prodeji nespotřebovaných zásob již zahrnutých do základu daně pouze rozdíl, o který převyšuje cena, za kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu nespotřebovaných zásob zahrnutých do základu daně. Obdobně se postupuje u poplatníků, kteří měli příjmy z nájmu (§ 9) a kteří nevedou účetnictví, ale výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatňují nebo uplatňovali v prokázané výši,
3. v případech, kdy poplatník uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7 nebo podle § 9 odst. 4, o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem [s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y)].
Stejným způsobem postupují poplatníci uvedení v § 2, pokud v průběhu zdaňovacího období přeruší činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, (§ 7) nebo nájem (§ 9), a činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, (§ 7) nebo nájem (§ 9) nezahájí do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém byly činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti,(§ 7) nebo nájem (§ 9) přerušeny. Stejným způsobem dále postupují poplatníci uvedení v § 2 při změně způsobu uplatňování výdajů podle § 24 na způsob podle § 7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 anebo při zahájení účtování, nebo při zahájení vedení daňové evidence nebo zahájení vedení záznamů o příjmech a výdajích. Stejným způsobem postupuje osoba spravující pozůstalost při skončení řízení o pozůstalosti. Základ daně (dílčí základ daně) se upraví za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo; v tomto případě se má za to, že poplatník není v prodlení, jestliže podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém ke změně uplatňování výdajů došlo.“

8. Můžu si uplatnit úroky z hypotéky na byt, který pronajímám?

Podmínkou pro uplatnění nezdanitelné částky daně podle § 15 odst. 3 tj. úroky z hypotéky nebo úvěru ze stavebního spoření je, že nemovitost neslouží k podnikání ani nájmu, ale k bydlení poplatníka. Pokud nemovitost slouží částečně k bydlení a částečně k podnikání nebo nájmu, uplatňují se úroky v poměrné výši. Ta se určí podle poměru podlahové plochy určené k bydlení a podlahové plochy určené k podnikání nebo nájmu.
Pokud je nemovitost výhradně používána k nájmu lze úroky z hypotéky na její pořízení uplatnit jako skutečné výdaje u příjmů z nájmu dle § 9. Pokud poplatník používá u příjmů z nájmu skutečné výdaje.
§ 15 odst. 2 Zákona o daních z příjmů:
„Použije-li se nebo používá-li se bytová potřeba podle písmen a) až h) nebo její část k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu, lze odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši.“

9. Kde najdu tiskopisy?

Vyhýbejte se tiskopisům z internetu, u kterých nejste schopni sami zkontrolovat jejich věrohodnost. Pro daňové přiznání doporučuji oficiální tiskopisy vydávané finanční správnou ze stránek www.daneelektronicky.cz. Přiznání k dani z příjmů lze přímo ze stránek podat elektronicky (vždy si uložte opis podaného přiznání a potvrzení o podání) nebo vytisknout a odevzdat v papírové podobě.
On-line formulář sociálního pojištění je k dispozici na stránkách www.cssz.cz. Zde najdete ePortál kde je tiskopis Přehled OSVČ, který lze také přímo podat nebo vytisknout.
Přehledy OSVČ pro příslušné zdravotní pojišťovny najdete na stránkách příslušné zdravotní pojišťovny – www.vzp.cz, www.cpzp.cz, www.ozp.cz, www.zpmvcr.cz atd.

10. Musím podávat přiznání elektronicky?

Povinnost podávat přiznání k dani z příjmů elektronicky mají fyzické osoby, které mají zřízenou datovou schránku. Ať už ze zákona povinně (daňový poradci, advokáti, exekutoři, architekti apod.) nebo dobrovolně.
§ 72 odst. 4 Daňového řádu: „(4) Má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen podání podle odstavce 1 učinit pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1.“

Účetní blog píší

účetní specialistka pro živnostníky a malé firmy

účetní specialista

skype

Nejste z Prahy nebo nechcete nikam jezdit a potřebujete se poradit? Objednejte si konzultaci po Skype.

500 Kč / 15 minut

ceny jsou bez DPH

Chci konzultaci po Skype
Učetní středy

Přijďte na neformální pokec s účetní každou první středu v měsíci.

Termíny: 1.11.2017

Od 11 do 17 hodin na adrese Čínská 883/14, Praha 6 - Dejvice

400 Kč / 15 min

ceny jsou bez DPH

Chci osobní konzultaci

Využíváme účetní program POHODA

Jsme specialisté a prodejci pro účetní a ekonomický software POHODA, který vyvinula společnost STORMWARE.

vyuzivame

kocka